Informace

Návrh na oddlužení může podat výhradně dlužník. Pokud návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem, insolvenční soud oddlužení povolí. O způsobu oddlužení pak rozhodnou věřitelé na schůzi prostou většinou hlasů, která se počítá podle výše jejich pohledávek. Neprodleně po skončení jednání soud rozhodne, zda oddlužení schválí. Zda dlužník bude moci projít procesem oddlužení, rozhodne soud. Ten se teoreticky bude řídit hlavně poctivostí návrhu dlužníka a předpokladem, že nezajištění věřitelé v oddlužení obdrží plnění ve výši minimálně 30 % svých pohledávek.

Během splátkového kalendáře zůstanou dlužníkovi dispoziční oprávnění k jeho příjmům, ale může s nimi naložit jen tak, jak mu povolí soud. To v praxi znamená, že dlužník nadále ovládá svůj bankovní účet a sám provádí veškeré potřebné platby, včetně uspokojení věřitelů. Během splácení musí vykonávat výdělečnou činnost, nestačí registrace na úřadu práce či jen příjem sociálních dávek. Navíc, pokud prokazatelně dlužník v době splácení získá dědictví či dar, je povinen je zpeněžit a výtěžky použít k mimořádným splátkám. Samozřejmostí je, že během splátek dlužník nesmí uzavřít závazek, který by nebyl schopen plnit. Tím se myslí například i dvouletý závazek k telefonnímu operátorovi apod.

Během cesty k oddlužení je nutné "sekat dobrotu", protože soud může za určitých podmínek oddlužení zrušit a dlužník pak automaticky vstoupí do konkursu. Stane se tak hlavně v případě, kdy dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení.

Pokud bude dlužník řádně a včas plnit své povinnosti z oddlužení, může požádat soud o vydání rozhodnutí, kterým bude osvobozen od zbytku svých dluhů. Účinkem osvobození od dluhů nebude zánik pohledávek, ale pouze zánik jejich vymahatelnosti. Nesplacené pohledávky tak i nadále trvají jako tzv. "přírodní obligace". Osvobozením od dluhu však pro dlužníka případ zcela nekončí, protože soud sleduje tříleté období, kdy muže být osvobození rozhodnutím soudu odejmuto. To se stane například v důsledku podvodného jednání dlužníka či zvýhodnění některého z věřitelů. Odejmutí osvobození vede buď ke zrušení oddlužení, nebo ke ztrátě výhod osvobození - poté mohou všichni věřitelé vymáhat své pohledávky vůči dlužníkovi v plném rozsahu.

Cesta k oddlužení bude trnitá a lemovaná finanční askezí v podobě životního minima. Insolvenční zákon navíc pamatuje na "českou povahu", takže přelstít soud se může po odhalení i po pěti letech askeze nevyplatit. Za pět let sice přijde vysvobození, ale mnohem lepší je této trnité cestě předcházet.

Veškeré podklady pro vyplnění, návody, kalkulačky pro výpočet splátek a vzory jsou uvedeny na webu: justice.cz. Možnou inspiraci pro vyplnění předepsaných formulářů lze čerpat rovněž v insolventním rejstříku, kde jsou zveřejněny veškeré podané návrhy na oddlužení - www.isir.justice.cz